Vrahova vina
16. 12. 2013
Život má před očima,
přehrává si svůj čin,
zaživa spaluje ho vina,
čím se provinil, čím?
Co se honí hlavou vrahovi,
při pohledu na oběť,
na kterou nezapomněli,
které vykonali pohřeb?
Je mu to líto,
nechtěl nikomu ublížit,
,,Strašně mě bolí to,
že jsem nevinnou zabil."
Na omluvy už je pozdě,
nepomohou ti nářky,
jednou také skončíš v hrobě,
a až odletí vážky:
,,Dopadneš stejně jako my,
co hoříme v pekle,
stali se z nás nemrtví,
údy máme useklé."
Polije tě strach,
zatlačili tě do kouta,
bude z tebe sebevrah,
k peklu hříšná duše stoupá.
Dušička prosí o milost,
prosebně se dívá,
,,Nemůžu ti pomoct,
když zabile tě vina."
Ďábel se krutě směje,
dostal, co chtěl,
oslavnou píseň pěje,
to tys peklo zřel.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář